středa 26. dubna 2017

Jak na… vaření s plevely a bylinkami

Miluju jaro! Teda ne, že bych zbytek roku ráda neměla. Mám vlastně ráda všechna roční období, každé má něco do sebe. Ale to jaro! První hřejivé sluníčko, první kvítka, první zelená… A o tu tady jde hlavně! První zelené lístky. A jedlé k tomu. Já totiž dost ráda vařím. A úplně nejradši zrovna na jaře. Z prvních lístků a první zeleniny. Všechno je křehké, čerstvé, dobré a často i svěže zelené. A navíc se to dá jíst rovnou. Ani nijak vařit se to moc nemusí. Můžete to trhat rovnou ze záhonu. A nebo z trávníku, protože na jaře jsou nejlepší plevele. Obecně se jim tak říká, ale jsou to vlastně jedlé byliny (často i květiny) všeho druhu.  Plné vitamínů A moc dobré! A chutnaji i dětem. Tak šup se ven napást. :-)

Ale pozor, všeho s mírou, ať se zase "zeleně" nepřiotrávíte. Zvlášť pokud nejste moc zvyklí. A že trhat jen na čistých místech a jen mladé zelené lístky a jen to, co určitě poznáte, asi není třeba psát. :-)


Bršlice kozí noha, ptačinec žabinec, šťavel kyselý (na ten pozor, toho jen trošku!), a k tomu pažitka a lístky a kvítky violky vonné - fialky a kopřiva dvoudomá.

Pokud byste přeci jen něco trochu sofistikovanějšího než rovnou s tím do pusy, napíšu vám, co my obvykle vaříme a moc nám chutná a kde hledáme recepty. Proč my? Protože děti se moc rádi přidávají a připravují a vaří se mnou. A taky sbírají. Rovnou do pusy i do misky. Sběr je totiž takové detektivní pátrání. Jasně, pažitku nebo petrželku najdeme obvykle na záhonu na stejném místě. Ani česnek medvědí nebo naťová cibulka se nám nikam nestěhují, ale taková bršlice, kopřiva, kontryhel? Ty jsou pořád někde jinde a vystrkují na nás zelené růžky z různých koutů zahrady. A co teprv ptačinec žabinec. Ten občas vylézá i tam, kde by ani nemusel. :-)

A jakže ty různé byliny poznáme? Různých atlasů rostlin máme celkem hodně, ale nejvíc se nám osvědčil malý skládací knižní vějířek Užitečné plevele z Lipky. Skladný, přehledný, nezabere moc místa a stručné informace jsou úplně dostačující. Koupíte tu.



A podle čeho vaříme? No, většinou tak nějak z hlavy, podle toho, co mi někde přeletí přes nos, co jsem někde viděla, četla, zaslechla… Ale protože jsme rodina knihomolů, knížek o jedlých bylinách a o tom, co z nich připravit či ukuchtit, máme taky dost. Tady pár pro inspiraci. Ve většině je  základní info o dané bylině a k tomu více či méně receptů. Doporučuji blíže prozkoumat třeba v knihovně či knihkupectví, která vám bude nejvíce vyhovovat.


Já asi nejčastěji používám knihu Vaříme z přírody a Bylinky pro děti a maminky.

Nějaké recepty na "zelené" vaření najdete i v několika dalších kuchařkách. Já mám oblíbené tyto.


Bio kuchařka vyšla nedávno v novém vydání, Kuchařky ze Svatojánu jsou tři díly a Receptů z farmářského trhu dva díly.

Publikací se zelenými recepty je tedy mnoho a mnoho. Spoustu toho najdete i na webu. Takže já žádné další konkrétní recepty přidávat nebudu, jen spíš pár tipů, kde, jak a v čem jíme "ty plevele" my.

Úplně nejlepší je si natrhat je rovnou do pusy. Čerstvé, křupavé, ještě orosené… Ale je mi jasné, že na to úplně každý není. Tak zkuste přidat nějaké lístečky nebo kvítky do čerstvého salátu. A můžete dávkovat po troškách. Doplňte bylinkami třeba salát z rukoly, polníčku nebo ledového salátu. Naše oblíbená kombinace je půlka malého nakrájeného ledového salátu, dvě hrsti natrhané rukoly (děti samotnou rukolu moc nemusí, připadá jim hořká, proto kombinuji) a hrst nebo dvě hrsti nakrájených zelených lístků (bršlice, ptačinec, kontryhel, jahodové lístky, lístky sedmikrásky a fialky, lístky pampelišky… prostě co najdete). K tomu dělám klasickou lehkou italskou zálivku ze lžíce medu, lžíce citronové šťávy, dvou lžic olivového oleje a trochy soli. Podle chuti můžete přidat i hořčici, majonézu nedoporučuji, salát by zbytečně "ztěžkl". A můžete podávat rovnou tak. Nebo přidáte to, na co máte chuť. Třeba na hrubo nastrouhanou mrkev, ředkvičky a vařená vajíčka, nivu a hrušku, hroznové víno a parmazán, vlašské ořechy nebo mandlové hoblinky, ananas, opražená slunečnicová semínka, opečené kostičky chleba… Vybírejte také podle ročního období, v kterém salát připravujete. A doporučuji nepřidávat více než dvě suroviny, abyste neměli jarní salát příliš chuťově přeplácaný. A navrch samozřejmě nějaká kvítka! Sedmikráska, fialka, v létě pak divizna, měsíček, lichořeřišnice, květy pažitky, možností se spousta a vypadá to krásně.


Kopřiva dvoudomá, ptačinec žabinec, sedmikráska chudobka, pažitka, listy smetanky lékařské - pampelišky, bršlice kozí noha - vše březnové, čerstvě rašící.
Violka vonná - fialka, salát s vejci a ředkvičkami, zapečený chléb se sýrem a kopřivami, bylinková omeleta, listy jahodníku, zeleninová polévka s jáhlami, bylinkové karbanátky, salát s mrkví a ředkvičkami, kontryhel obecný.

Dál nám moc chutnají zelené polévky. Základ dělám vždy podobně, hlavně aby to byla rychlovka. Na olivovém oleji nechám zesklovatět cibulku, přidám nahrubo nakrájenou kořenovou zeleninu (podle toho, co zrovna doma mám) a nechám chviličku osmahnout, zaliju vývarem a asi 10 minut vařím. Pak přidám nakrájené zelené bylinky (k výčtu výše můžete přidat ještě kopřivu - tu je totiž lepší alespoň spařit horkou vodou, proto se do salátů nehodí, řebříček, petrželku, libeček…) a dvě minutky povařím. Základ je hotov a zase záleží na tom, na co máte chuť. Můžete si jako zavářku připravit jáhly, klasické nudličky, omeletové nudle s bylinkami nebo rýži. Tyhle věci vařím zvlášť a přidávám je až do hotové polévky, popř. využiju toho, co zbylo z minulého dne. Do polévky můžete též jen tak rozkvedlat vajíčko nebo třeba zavařit drožďové nočky. A pokaždé to bude jiná polévka. Pokud ji chcete hustou a vydatnější, přidejte na začátku ke strouhané zelenině propláchnuté ovesné vločky nebo pohankovou lámanku. Osolit a okořenit podle chuti a navrch zase nějaká ta kvítka a lístečky na ozdobu, výborná je nakrájená pažitka.


Lučinová pomazánka, salát, bramborová kopřivačka, sedmikráska chudobka, špenátovo-kopřivová polévka, smetanka lékařská - pampeliška, závin z listového těsta s vajíčkem, kopřivami a balkánským sýrem, zeleninová polévka s drožďovými nočky, jarní nádivka s kopřivami.

A co dalšího? Bylinky se dají přidat opravdu skoro do všeho. Nejlepší je samozřejmě žádná nebo jen krátká tepelná úprava, ale nic nebrání tomu, přidat bylinky třeba do ovesných či pohankových karbanátků (mohou být samozřejmě i s mletým masem či nastrouhaným uzeným tofu ;-) ), vaječné omelety, zapéct si chleba se sýrem a kopřivami, udělat si rizoto s hráškem a nudličkami z bylinkových omelet, přidat bylinky do jarní velikonoční nádivky, francouzských brambor, upéct kopřivový závin z listového těsta, udělat si pesto z medvědího česneku a dát si ho s těstovinami… A nebo si je nasypat jen tak na chleba nebo přimíchat do pomazánky. Možností je moc. A jedna lepší než druhá. :-)


Těstoviny s pestem z medvědího česneku a salát k tomu.

A nejlepší z toho všeho je, že spoustu z toho můžete dělat přímo venku, třeba na zahradě. My už jsme letos první jarní zelený piknik na zahradě stihli. Já vím, že zrovna teď to venku na venkovní piknikování nevypadá, ale ono to přijde! A pak si společně s dětmi můžete připravit jednoduché menu přímo na zahradě. My jsme si udělali čerstvý salát, domácí lučinovou pomazánku a sýrové kuličky. Děti se postaraly o sběr a skoro tříletá i vydatně pomáhala s přípravou občerstvení přímo venku. Stříhala, krájela, míchala, koulela...
Na salát je recept výše. Domácí lučinu vyrábím smícháním velkého bio jogurtu se zakysanou smetanou, osolím a nechám okapat před plátýnko v cedníku přes noc v lednici. A pak už se to jen dochutí a přidá vše možné zelené. A šup s tím na chleba. Sýrové kuličky byla čistá improvizace. Trochu změklého másla, osolit a přidat na jemno nastrouhané sýry, které vám zbyly v lednici, můžete přidat i trochu té lučiny, nedrží-li vám to pohromadě. Nechat trochu ztuhnout v lednici a pak válet kuličky a obalovat v nakrájené pažitce. Zvládnout dělat i děti! :-) Ještě jsme měli zapečené francouzské brambory s hromadou zeleného a k pití kopřivový čaj. Parádní piknik!







A my vám přejeme dobrou chuť. Venku a ze surovin z venku. Nejen. :-)
Mějte se jarně a na závěr pár osvědčených tipů na zajímavé stránky se "zelenými" recepty:
A máte-li vy něco oblíbeného zeleného k svědku, sem s tím!

pondělí 24. dubna 2017

Co číst… bylinky a spol.

Mám bylinky moc ráda. Nejen ty léčivé, ale i ty plané jedlé (tzv. jedlé plevele). A na zahradě jich máme celkem dost. A rádi sbíráme, někdy přímo i sklízíme, ochutnáváme, jíme, vaříme z nich (o tom je samostatný článek na blogu) a léčíme se pomocí nich. Já i děti. Ta teď skoro tříletá pomáhá už od malička. A snad ještě chvilku bude. Protože ten osmiletý sice taky občas ještě lístky a květy sbírá, ale ještě raději je pojídá. A tomu ročnímu je to zatím spíše šumák. I když se zdá, že i z něj bude zdatný pojídač zelených bylin. A snad i sběrač. :-)



Bylinky nejen rádi sbíráme a jíme, ale také si o nich moc rádi čteme. A tak pro vás mám tentokrát pár tipů na dětské knížky o léčivých bylinkách a dalších jedlých rostlinách. A dvě o rostlinách obecně. Ale i ty jsou dětské a plné příběhů i zajímavých informací. A jedna naučno-léčivá pro děti a maminky navrch!



Václavková, Tereza. Jůlinka z jedlé zahrádky. Praha : Verzone, 2013. Nestr.
Nejprve knížka pro úplně nejmenší o tom, jak si jednoduše udělat v okrasné zahradě s anglickým trávníkem kout plný květin, jedlých rostlin a taky hmyzáků a dalších užitečných tvorů. A o tom, že to zvládnou i děti. Malá Jůlinka si totiž sama uprostřed okrasné zahrady vytvoří úrodnou džungli plnou spokojených brouků, zvířátek a rostlinek legračních názvů. Je to místo plné života, kam sekačka na trávu rozhodně nesmí. Její zvířecí kamarádi jí za odměnu přinesou semínka a Jůlinka zjistí, že zahrada může nabídnout hojnost i jí a tatínkovi s maminkou. Tato knížka může inspirovat dospělé i děti k ohleduplnému zahradničení. Děti se naučí nejen rozeznávat běžné druhy rostlin, ale poodhalí také léčivé kouzlo tradičních bylin i přehlížených plevelů, které rostou snad na každé zahradě. V Jůlinčině zápisníku pak najdou několik nenáročných užitečných receptů na lektvary, které si mohou samy připravit. Na předsádkách je ještě ilustrovaný přehled semínek a samotných rostlinek, s kterými se děti v knížce seznámí. Tuhle knížku máme opravdu rádi a doporučujeme!






Krolupperová, Daniela. Jde sem lesem. Ilustrace Eva Chupíková. Praha : Portál, 2016. 86 s.
Tohle je vlastně knížka s pohádkovým příběhem a herbář v jednom.  Knížka plná lesních panenek, skřítků a dobrodružství a taky o tom, jak by se děti měly chovat v lese, aby jim lesní skřet nenastavil bludný kořen. Příběh je o celkem obyčejném klukovi Toníkovi z velkoměsta, který má strávit prázdniny u babičky na vesnici u lesa. Není z toho úplně nadšený. Po pravdě je z toho dost otrávený. Babička má totiž jen starou televizi a žádný internet, neví, co je to tablet nebo Xbox a celkově je nějaká "zastaralá". Nakonec ale zvítězí dětská fantazie a hravost, Toník prožije s babičkou neobyčejné prázdniny plné pohádkových postav, zbloudilých duchů rytířů, léčivých bylin a hlavně obrovské napínavé lesní dobrodružství. Na začátku každého z příběhů autorka a ilustrátorka představí jednu léčivou bylinu, která se posléze v příběhu objeví, skřítkové ukáží Toníkovi její léčivé schopnosti, dozvíme se také, kde roste a jak se používá a na konci každé kapitoly je malý kvíz, na kterém si malý čtenáři mohou procvičit, co si o bylince zapamatovali. Celý příběh doplňují nádherné ilustrace Evy Chupíkové.
A pokud se vám příběh zalíbí, doporučujeme od stejných autorek ještě Zákeřné keře, Rybí sliby nebo Mizící hmyzíky. (více o knize Mizící hmyzíci v článku na blogu)






Kovač, Polonca. Byliny malé čarodějky. Ilustrace Ančka Gošniková Godecová. Praha : Slovart, 2015. 71 s.
Malá čarodějka Lenka létá na zubním kartáčku a zná bylinky jako nikdo jiný. Přistěhuje se do lípy k jedné myší rodince a k dalším zvířátkům a zasvěcuje je, hlavně myšáčka Lolka a jeho sestřičku Loliku, do tajů apatykářského umění. Knížka je rozdělená na krátké jednostránkové kapitoly, které jsou vždy jednotlivě zaměřené na konkrétní bylinku, její využití a příběh, který s ním hlavní hrdinové zažijí. Těšit se můžete třeba na příběh o arnice, břečťanu, kopřivě, podbělu, mateřídoušce, pampelišce, levanduli a mnohých dalších bylinkách (celkem je jich v knížce představeno 34). Na konci příběhu je vždy jeden snadný recept (pokud máte chuť ho vyzkoušet, doporučuji dohledat si další informace) a ke každému je krásná ilustrace. Příběhy jsou úsměvné, ze života a se spoustou malých zvířecích kamarádů, takže malí čtenáři se nejen poučí, ale i pobaví.






Hroníková, Linda. Pohádky a hry s bylinkami : pohádky, recepty, návody, náměty, úkoly, básničky, hádanky. Ilustrace Jitka Tláskalová. Olomouc : Rubico, 2008. 94 s.
S knížkou budou pracovat asi více dospělí, kteří mohou k bylinkám pomocí knížky vystavět celou pohádkově-naučnou lekci. Společně s dětmi se mohou vypravit do tajuplného světa rostlin v 11 pohádkových příbězích. Ke každé z bylinek je kromě pohádkového příběhu i mnoho praktických rad a tipů, jak s rostlinkou "čarovat" a k čemu se dá použít. Třeba návod na přípravu královské lázně z voňavé mateřídoušky nebo na výrobu meduňkového medvídka. A také spousta úkolů, křížovek, doplňovaček, hádanek a otázek pro zvídavé čtenáře, které bylinkové pohádky doplňují. Jednotlivé kapitoly jsou o bylinkách: kopřiva, mateřídouška, růže, meduňka, pampeliška, heřmánek, vlaštovičník, slunečnice, leknín, měsíček, šanta kočičí. Pokud si chcete s dětmi o bylinkách více povídat a zároveň si i pohrát, vřele vám tenhle nápadník doporučuji.





Vladislav, Jan. Proměny : legendy o stromech a květinách. Ilustrace Zdena Krejčová. Praha : Malvern, 2016. 192 s.
Knížka obsahuje nesmírně bohatou a pestrou škálu příběhů z různých národů a kultur, spojených jediným tématem - stromy a květiny. A jsou tu kratičké texty plné podobenství, pohádky i dlouhé dobrodružné příběhy či pověsti. A i pár léčivých a jedlých bylinek tu mezi tou spoustou zeleně najdete. Autor vypráví velmi čtivě a pro dětského čtenáře přitažlivě rozmanité děje, v nichž vždy nějak vystupují, jednají a do děje zasahují stromy a květiny. Častým motivem bájí a pověstí je osvobození bytosti zakleté v rostlině nebo vysvětlení původu dané rostliny.Odkud se bere len, pelyněk nebo konvalinky? Kdo začal první vařit pivo a vyrábět víno? A ve kterých rostlinách hledat zakleté ženy, které se po osvobození stanou věrnými a milujícími manželkami? Čtenář pozná, co se vypráví nejen v Evropě, ale i mezi indiány nebo třeba až ve vzdáleném Japonsku. Z Flander k nám dorazila i zde převyprávěná pověst o králi Gambrinovi, vynálezci piva, z Mongolska pohádka o Přesličce, z Afriky pochází vyprávění o původu veškerého ovoce. Je toho moc… a z různých koutů světa. Určitě si přečtěte!





Dvořák, Jiří. Rostlinopis. Ilustrace Alžběta Skálová. Praha : Baobab, 2012. 68 s.
Knížka o rostlinách všeho druhu od A do Z, tedy od akácie po žito. Ovšem suchou teorii nečekejte, ta má do téhle naučně-beletristicko-výtvarné knížky vstup přísně zakázán. 
Tahle knížka totiž pojednává o světě rostlin zábavnou a čtivou formou, navíc ve vynikajícím výtvarném zpracování Alžběty Skálové. Je plná básniček, příběhů, zajímavostí, ale i veselých a poetických obrázků či komiksových stripů. A pokud myslíte, že nějaké "odborné" informace jsou třeba, nebojte, skoro u každé rostliny jsou formou odpovědi na tzv. "dobrou otázku" uvedena skutečná přírodopisná fakta. A na webu nakladatelství si navíc můžete stáhnout skvělé pracovní listy, které pomohou zúročit znalosti četbou knihy - víceméně mimoděk, při hře - načerpané. Rostlinopis každým obrázkem a každou větou potvrzuje, že svět přírody je především světem fantazie! A my vřele doporučujeme, stejně jako autorovu podobně koncipovanou knihu Havětník. (více o knize v článku na blogu)





Staňková-Kröhnová, Magdaléna. Bylinky pro děti a maminky : praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy. Praha : Grada, 2009. 263 s.
Knížka je sice více naučná a určená pro všechny maminky, které chtějí používat dostupné přírodní prostředky pro zdraví své a svých dětí, ale na své si občas přijdou i děti. Knížka je hodně přehledná a hlavně srozumitelná. Zaměřuje se především na využití fytoterapie a zdravé přírodní stravy. Vychází z lidových tradic, nabízí zdravé recepty a nápady na využití rostlin při tvoření s dětmi. Ke každé rostlině (rozděleno podle doby sběru na čtyři roční období) jsou vždy čtyři strany, které obsahují základní informace o rostlině a jejím využití při léčení, tipy na čaje, odvary, masti a tinktury, informace o sběru a pěstování, několik kuchařských receptů a v neposlední řadě informaci o sběru či tvoření s dětmi. Takže jako doplněk z jiným dětským knihám vřele doporučuji.






A na závěr ještě pár materiálů ke stažení o rostlinách a bylinách: 
  • třísložkové karty bylinek a jarních květin na webu rustspolecne.cz
  • brevíř bylin na webu Vojenských lesů a statků ČR
  • skvělé pracovní listy ke knížce Jiřího Dvořáka a Alžběty Skálové Rostlinopis
  • jarní loto pro nejmenší na blogu zlesa
  • skvělé materiály Jarní květiny (bohužel neznám zdroj ani autora, pokud  znáte, budu moc ráda, abych mohl a doplnit)
  • aktivity pro nejmenší na téma jarní kvítky (omalovánky, přiřazování, pexeso…) na webu nasedeticky.sk 
  • pexeso bylinky a koření
  • omalovánkový herbář pro děti na eschovce
  • květinové hádanky na webu vytvarna-vychova.cz

Voňavé, lahodné a chutné čtení přejeme. A taky sbírání, ochutnávání… 
A pokud máte tip na nějakou další bylinkovou knížku pro děti, budu moc ráda za doplnění.

úterý 18. dubna 2017

Co venku… hmyzáci a jiná havěť

O hmyzu a dalších bezobratlých si netřeba jen číst (viz článek o "hmyzích" knížkách). Drobná havěť může být totiž skvělým předmětem pozorování. A obzvláště děti jsou světem těchto drobných živočichů obvykle fascinovány a je krásné je v jejich nadšení a zapálení pozorovat. A také povzbuzovat.

Rodičům se právě v "hmyzí" oblasti nabízí obrovské množství možností a příležitostí, jak tento svět dětem přiblížit a společně si ho užít. Drobné havěti je všude kolem nás spousta. Pozorovat můžete jen tak. Stačí se pořádně rozhlížet, určitě nějakého hmyzáka objevíte.  Nebo zvedněte kámen a koukejte. To bude úprk!


Teď na jaře můžete pozorovat ploštice ruměnice pospolné, které se po zimě vyhřívají na sluníčku a páří se (ta větší a širší je samička). Vyletují první bručouni čmeláci a pilné včely a můžeme je vidět na mnoha květech. Později je možné vidět i jak se včely rojí. Po zimě vylézají brouci a mravenci. Obzvláště mravence můžete skvěle pozorovat. Třeba na vyšlapaných lesních cestách, kdy se jen tak neztratí mezi jehličím. Zkuste jim do cesty postavit nějakou překážku nebo kousek jídla a pozorujte, co se bude dít. Pokud pracujete na zahrádce nebo jen tak rozhrábnete nakypřenou hlínu, určitě se vám podaří něco objevit. Teď na jaře bývá hlína plná všelijakých larev, ponrav nebo housenic, z kterých se brzy vyklubou brouci či někteří z blanokřídlých. Když nic jiného, tak žížalu objevíte skoro určitě. 



Později můžete pozorovat vážky či motýli. "Svatby" hlemýžďů. Pavouky jak soukají své sítě. Můžete si zkusit pavučinu také vykouzlit na osnově ze špejlí nebo udělat velikou pavučinu na zahradě nebo v lese mezi stromy. Komu se ji podaří prolézt, aniž by ho pavouk chytil? A co teprve cvrčci a k tomu kobylky a sarančata. Ty můžete nejen pozorovat, ale i poslouchat. Jak se od sebe liší, jak je rozeznat ? Rozdílů je víc, ale prvně mrkněte na tykadla. A večer světlušky. Je toho tolik, co lze v létě pozorovat. 
Ještě toho nemáte dost? :-) Tak na podzim rozhrábněte opadanku, zvlhlé listí, které se už trochu smíchalo se zemí. V opadance prý žije na jednom metru čtverečním víc než pět tisíc živočichů! To by bylo, abyste něco neobjevili. Třeba žížaly, škvory, berušky, stonožky, stínky, svinky… a další havěť. 


Ke snazšímu pozorování si můžete trochu pomoci. Vyrobte si past na brouky. Třeba tu podle skvělé knížky Terezy Vostradecké Hravouka. Popř. si pořiďte hmyzí pozorovací výbavu. Můžeme doporučit obyčejnou lupu, zvětšující kelímek s (dvojitou) lupou, pro lov vodního hmyzu planktonku a pro lov lučního hmyzu smykačku. Avšak nezapomeňte být při lovu velmi ohleduplní a ulovený hmyz po prozkoumání zase vypusťte. Potřebné vybavaní najdete třeba v e-shopu Chaloupek nebo tu.


Máte zahradu? Není nic jednoduššího si hmyzáky přivábit přímo tam. Jak na to? Je to úplně jednoduché. Stačí nemít zahradu moc uklizenou. :-) Hmyz a jiní bezobratlí (bohužel i slimáci, ale to už je riziko podnikání) mají moc rádi hromádky kamenů, dřeva a jiných přírodních materiálů. Rádi se tam schovávají a daří se jim tam dobře. Stačí jim třeba i přiklopený, trochu v hlíně zahrábnutý květináč. A nebo zkuste nechat část zahrady neposečenou a pořiďte si kompost.
No, a pokud byste na zahradě raději nějakou "kulturnější" stavbu, zkuste s dětmi postavit malé broukoviště nebo vyrobit hmyzí hotel. My jsme malinké broukoviště realizovali a skvěle se to v něm hemží. Na hmyzí hotel se už několik let chystáme a věřím, že na něj letos dojde. :-) Pro motýli, včely a čmeláky můžete zase vysadit či vysít více kvetoucích rostlin a keřů. U nás třeba bezkonkurenčně nejvíce vede kvetoucí dobromysl, tu milují všichni beze zbytku. Nebo co takový celý "motýlí záhon"? A nezapomeňte v létě na motýlí pítko. Stačí obyčejná mělká miska s trochou vody a kamínky nebo plovoucími dřívky.



Nápadů na aktivity kolem hmyzu a podobné havěti je spousta. A článků o nich také. Takže jen malé doplnění:
  • Další tipy na pozorování mravenců můžete najít na webu Jděte ven.
  • Podle článku na blogu Mama&son si můžete založit malé domácí žížalárium.
  • Motýlí aktivity z různých soudků můžete okouknout na Jděte ven.
  • Více o pozorování brouků na blogu Mama&son. Tam najdete i dva skvělé materiály ke stažení.
  • Článek na webu Zahrada centrum o tom, jak na zahradu přilákat užitečný hmyz. 
  • V článku na webu iReceptáře se zase dozvíte, jak přilákat na zahradu čmeláky.
  • Hmyzí domečky můžete sestavit podle článků na blogu Petry Štěpánkové. Na stejném blogu najdete i domeček pro škvory či úkryt pro včelky samotářky.
  • Pokud se rozhodnete pro hmyzí hotel, doporučuji vyčerpávající informace na webu vcelky.cz.
  • Když si na stavbu sami netroufáte, můžete si materiál na sestavení malého hmyzího domku objednat na webu Budka jako dárek.
  • Informaci o tom, co je broukoviště, a jak ho postavit najdete na stránkách ekolist.cz.
  • Pro výtvarné "hmyzí" aktivity můžete využít třeba stránku tu
"Hmyzí" materiály volně ke stažení:
  • skládání půlek hmyzáků k sobě od Juchuuu
  • luční louka a skládání půlek bezobratlých z webu Mama&son
  • hmyzí aktivity z 3dinosaurs
  • aktivity k cyklu vývoje motýla z 3dinosaurs
  • jarní třísložkové karty na eschovce
  • hmyzích materiálů mám více, některé svoje, u jiných už neznám autory, ale nejsou ozdrojované, takže případně pošlu jen na e-mail
Máte oblíbené "hmyzí" aktivity? Víte o dobrých materiálech ke stažení? Budu ráda za všechny tipy. Díky!