středa 31. ledna 2018

Kam… za betlémy do Třeště

Výlet za betlémy do Třeště jsme plánovali celkem dlouho. Nakonec jsme se jako celkem obvykle vydali na poslední chvíli. Betlémy se podle tradice sklízejí na Hromnice 2. února, takže jsme to měli opravdu jen tak tak. Pokud vás tedy výlet zaujme, máte už jen/ještě do pátku čas! :-)

Tentokrát rovnou pět dětí najednou.
V Třešti je v Muzeu Vysočiny v Schumpeterově domě betlemářská expozice a najdete tu sedm velkých převážně dřevěných betlémů. A k tomu několik menších betlémů a ještě výstavu o různých řemeslech a o historii betlemářství v Třešti. 

Expozice přímo v muzeu





Jako obvykle na takových "naučných" výpravách měly děti s sebou pracovní listy a mapu. Takže doplňovaly, vyplňovaly křížovku a hlavně hledaly. Především nejrůznější postavičky a věci přímo v některých betlémech. A že je co hledat! Pány s obřím hroznem, pana Tau, Josefa Ladu i s Mikešem, nepočítaně různých zvířat, větrný mlýn, TGM, flétnistu Jiřího Stivína, Krtečka… a mnoho dalších a dalších figurek.

Příprava na expedici!
Pracovní listy - a už to jede!
Obrovský betlém s více než 1500 figurkami všeho druhu.
Najdete tu ledaskoho. :-)
Tenhle betlém se tvoří při akci Dřevořezání a každý rok
přibudou nové figurky.
Našli jsme i cíl naší příští výpravy.
Aneb vzhůru na Osmičky Josefa Lady do Prahy!
Hledalo se ale také přímo ve městě. Nejrůznější zajímavosti a historické stavby a také se pátralo po historii města. 

Obří sluneční hodiny. 
Co by to…, kde by to… mohlo být?
Jednorožce najdete v Třešti na každém kroku.
Mají ho totiž ve znaku města.
 
Skoro na každém kroku najdete i Pana Tau.
Ten se totiž v Třešti narodil. Tedy herec Otto Šimánek. :-)
Rytíři u kostela sv. Kateřiny.
Velký betlém u mostu přes Třešťský potok.

Třešťský potok
Kostel sv. Martina
Muzeum i město jsou moc hezké, ale to hlavní, proč se do Třeště právě v době vánoční a povánoční jezdí, jsou betlémy v domácnostech. To je to pravé kouzlo a krása. Nadšení, ochota a otevřenost lidí, kteří rok co rok staví u sebe doma jejich po generace děděný a vyřezávaný betlém a otevírají dveře všem, kteří se chtějí potěšit a pokochat. V některých domácnostech se stále vyřezává a figurky tak stále přibývají.

Soukromých míst s betlémy je v Třešti víc než dvacet. Některé z betlémů jsou každoročně vystavované "zakonzervované" rodinné klenoty. Jiné jsou stále živé a řezbáři do nich každý rok přidají několik nových figurek. My jsme navštívili čtyři rodinné betlémy a příští rok se určitě vrátíme. 

U Hamtákových:

Ukázka postupného vyřezávání figurek.
U Bukvajových:
Vlevo sám řezbář pan Bukvaj. Prý ho vyřezávala "bába". :-)


A pan Bukvaj v reálu u jejich 128 let starého krásného betlému,
do kterého dál a dál vyřezává nové figurky.

U Havlíkových:




U Novotných:





Musím přiznat, že sama bych se na takovou výpravu do soukromí lidí asi nevypravila. Moje introvertní já by mi to nedovolilo. Ale po výletu jsem změnila názor. Měli jsme s sebou báječnou extrovertní společnost (s třešťskými kořeny) a všichni navštívení byli velmi milí a vstřícní. Navíc jsme nevstupovali přímo do jejich bytů a domácností. Betlém je vždy umístěný někde trochu stranou od hlavního života rodiny, takže pokud máte podobné zábrany jako já, určitě nemusíte mít strach. 


Inspirací pro pracovní listy byl Výlet s tajenkou odtud. Pokud byste chtěli pracovní listy poslat, napište mi mail, ráda je zašlu. Mapku Betlémské cesty, která vás provede po jednotlivých místech s betlémy najdete TU.


sobota 27. ledna 2018

Jak na… stopy a stopování

Objevovat, pozorovat a určovat stopy zvířat lze v přírodě po celý rok. Samozřejmě, že na jaře nebo na podzim je to o něco jednodušší než v létě, protože bývá častěji měkká zem a stopy zvířat se do ní snadněji otiskují. Se stopováním je to trošku horší, protože tu je země měkčí, tu tvrdší, najednou se změní podloží a stopy jsou nejasnější a nejasnější a najednou jsou fuč.




Na stopování, tedy sledování zvířecích stop, je úplně ideální zima a sníh. My jsme si to nedávno ozkoušeli a je to paráda největší. Možná jsme měli víc štěstí než rozumu, nebo byli ve správný čas na správném místě, ale bylo to neskutečné. Zasněžené pole a louka plné křižujících se stop. Byla to nádhera. Malířské plátno přírody.




Bydlíme na kraji města a skoro hned za domem máme pole, les, pod ním rybník s potokem a kolem další pole a louky. Ještě před několika dny bylo vše pokryté sněhem a stop bylo nepočítaně. Chodí tudy poměrně dost pejskařů, takže jsme nejen na cestě a kolem ní objevili hlavně stopy několika různých psů. I to bylo zajímavé, protože psí stopy byly opravdu od malinkých po "obří" (ty patří bernardýnovi Barykovi, kterého na našich procházkách často potkáváme). Ale mnohem větší nadšení způsobilo objevení stop srnčích a zaječích. Zajímavé jsou otisky stop jako takové, ale stejně zajímavá je i stopní dráha - tedy způsob a vzdálenost kladení končetin zvířete. V našem případě jak u zajíce, tak u srnky, kdy jsme viděli otisky v chůzi i v běhu.





Ve sněhu bylo velmi snadné stopy sledovat, pozorovat odkud a kam vedou, kde mizí. Nic speciálního k takovému pozorování nepotřebujete. Jen nadšení a trpělivost. A možná se bude hodit dalekohled a nějaký klíč k určování stop. Pokud byste si chtěli nějakou stopu odlít, je to možné i na zmrzlém sněhu. Postup je stejný jako u odlívání z hlíny, ale nám se to loni zcela nepodařilo a letos jsme zatím nezkoušeli. Loni jsem udělala sádru příliš řídkou, říkala jsem si, aby sníh vydržel. A já lila a lila a lila a sádra sněhem odtékala kamsi někam… A místo odlitku jsme měli jakýsi obří hrnec ve sněhu. Tak ať vám to případně vyjde lépe!




Stopy si můžete i fotit a zakládat do sbírky. Doporučuje se, fotit stopy pro porovnání velikosti s malou krabičkou od sirek nebo s povytaženým metrem. Pro příště si to budu snad pamatovat. :-)




Na zahradě ještě často vídáme stopy kočky, kosů a nejrůznějších ptáků. Nic dalšího se nám zatím "ulovit" nepodařilo, ale nezoufáme a vědomosti doplňujeme domácím studiem. :-)





Na stopování je lepší se trochu předpřipravit. A předpřipravovat se mohou i ti úplně malí, protože existuje spousta různých materiálů i pro ty nejmenší. V podstatě v každé encyklopedii či knize o přírodě najdete nějaké informace o stopách. S tím můžete klidně začít. 






Pro starší se hodí nějaký klíč či atlas. Pro určování stop savců se nám nejvíce osvědčil Klíč k určování stop savců z Rezekvítku. Je jednoduchý, přehledný a kromě stop v něm najdete navíc ještě stopní dráhy u vybraných zvířat a otisky v chůzi a v běhu. Pracovat s ním mohou už i ti nejmenší.





Velmi pěkná je i brožurka Na stopě z Lipky. Obsahuje kromě stop i další pobytová znamení a navíc i jednoduché tipy na pozorování, odlévání stop, vybavení i křížovku na závěr. I tuhle můžeme doporučit, je plná pro stopování důležitých informací. Je to vlastně takový deník malého stopaře.




Skvělé jsou i starší pracovní listy Zvuky lesa z Terezy. Je i s CD se zvuky, ale tu už bohužel asi neseženete.




A pokud se vám nechce nic kupovat, určitě nějakou brožurku objevíte třeba na íčku nějakého Národního parku či rezervace. My jednu takovou zdarma máme třeba z Hnutí duha - tu najdete ke stažení TU. Popř. se porozhlédněte po internetu, i tam najdete podobných přehledů spousty. Skvělý je i "kalendář" z NP Šumava, kde je pobytovým stopám věnováno několik obřích stran.






Vytisknout si můžete i nějaké pracovní listy. I těch na internetu kolují mraky. Pracovní listy o stopách jsou třeba v Lesním časování nebo Lesním mini čarování od Rezekvítku, od sdružení Tereza, v knížce Velké putování skřítka Ostružinky, ve skautském časopise Světýlko nebo pro nejmenší třeba i v časopise Puntík. To je jen malý výběr těch, které mi doma zrovna padly do ruky.




Stejně tak si můžete na internetu stáhnout a vytisknou nejrůznější přiřazovací kartičky. Pro ty úplně nejmenší jsou moc hezké třeba ty od Pipasiku - zdarma ke stažení TU. Krásná je také jejich nová hra Malý zoolog, kdy ke každému zvířeti musíte najít jeho stopu, obydlí a hovínko. Doma ještě nemáme, ale vypadá parádně! My máme doma skvělé memo karty od Goki a fungují pro ty nejmenší už pěkně dlouho.






A pokud se vám nechce nic hledat, tisknout, laminovat apod. Můžete si pár stop nakreslit a děti k nim přiřazují obrázky nebo přímo figurky zvířátek. 



A pokud myslíte, že kreslit neumíte, můžete si stopy natiskat. My máme tiskátka Aladine a jsou skvělá. Nejenže pomocí nich můžete vytvářet různé spojovačky stopa-zvíře, ale jde s nimi vytvořit i celé lesní prostředí plné stop a zvířat. A navíc máte super omalovánku! S razítky nemusíte jen přiřazovat zvíře-stopa-čím se živí, ale můžete vytvářet i různé  příběhy, domalovávat pelíšky, zimní úkryty apod. Do narazítkovaného prostředí můžete i přidávat přírodniny z lesa. Popř. si můžete vzít papír ven a vše vytvářet rovnou v lese. 








Podobně jednoduchá "stopovací" aktivita je i otiskování. Pokud máte doma Schleich zvířátka, tak většina z nich má celkem reálnou stopu. Děti si tedy mohou v rozválené plastelíně vytvářet stopní dráhy různých zvířat nebo jen otiskovat jednotlivé stopy a navzájem porovnávat. Některé figurky jsou opravdu velmi pěkně udělané a dcera si třeba v případě jelena sama ověřila, že trochu jinak vypadá stopa při chůzi (jemný obtisk) a při běhu (silnější obtisk - tj. i s otiskem paspárek). I když samozřejmě rozevírání spárek při běhu s figurkami nasimulovat nejde. :-) Zvířátka můžete vzít vyvětrat i ven, ale otisky menších zvířat nejsou ve sněhu ani v měkké hlíně moc rozeznatelné.






Objevovat, studovat a určovat nemusíte jen stopy - otisky. Pobytových stop/znamení je v přírodě k vidění spousta. Určovat můžete podle dírek v oříšcích, podle okousaných šišek, podle pírek, okousaných stromků, dutin, děr a cestiček ve stromě a pod kůrou a taky podle trusu a bobků. Ale o tom zase někdy příště. :-)

Pokud tedy chcete stopovat i podle dalších pobytových znamení, doporučuji knihu Stopy zvířat od Svojtky. Najdete v ní nejen otisky stop, ale i trus, vývržky ptáků, hnízda, vejce, pírka, zbytky potravy, požerky a další. V druhé části knížky jsou potom popisy všech zmíněných zvířat. Knížka je opravdu plná zajímavých informací, jen se v ní pro menší děti hůře vyhledává a má lepený hřbet, takže nejde úplně rozevřít a pořád se zavírá, což je škoda.





Se stopami zvířat můžete zkrátka "kouzlit" venku i vevnitř. Je to zábava! Pokud byste to chtěli trochu víc dobrodružnější, můžete si předem připravit hledačku jako je třeba tady.

A další materiály třeba tu:

-----------------------------------
Poznámka na okraj: Žádný příspěvek na mém blogu není komerční ani sponzorovaný. Prostě máme rádi dobré knihy a hezké věci a já moc ráda tipy posílám dál.